INFORMACE ZE SEMINÁŘŮ

Informace o semináři "Šíření varování před katastrofami - jsme dobře připraveni?"

Seminář s tímto tématem, který se konal 12. dubna 2018 pod záštitou ministrů životního prostředí a zemědělství a také generálního ředitele Hasičského záchranného sboru (HZS ČR), byl jubilejním desátým seminářem z cyklu "Prevence katastrof - ochrana obyvatel a životního prostředí". Na radnici Prahy 9 jej uspořádal Český národní výbor pro omezování následků katastrof společně s Českým spolkem pro péči o životní prostředí při ČSVTS.

Pro zvýšení připravenosti a odolnosti před dopady přírodních i jiných katastrof je velmi důležité udělat nejen řadu technických a organizačních opatření, ale také zvyšovat připravenost obyvatelstva a integrovaného záchranného systému (IZS) neustálým vzděláváním a cvičením. Proto je třeba dobře zvládat všechny možnosti snižování rizika katastrof počínaje předpovědí, výstrahami, jejich šířením na složky IZS i přímo k občanům, zotavení po katastrofě, a také dlouhodobější fáze snižování rizika katastrof jako je rekonstrukce, zvyšování odolnosti a připravenosti na budoucí katastrofy. Seminář "Šíření varování před katastrofami - jsme dobře připraveni?" se zaměřil na část snižování rizika katastrof zahrnující varovné informace - předpovědi a výstrahy a jejich šíření v systému IZS (po linii Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) - HZS - obce) i na to, jak šíření a okamžitou reakci složky IZS, kraje a obce zvládají. Varovné informace jsou šířeny různými způsoby komunikace počínaje sirénami, elektronickými prostředky včetně mobilních telefonů (SMS zprávy), speciálních webových stránek i sociálních sítí. Pomáhají i sdělovací prostředky, zejména rozhlas a televize. Komunikační prostředky musí být dostatečně rychlé, srozumitelné a také spolehlivé (odolné vůči výpadkům proudu nebo přetížení v době zasažení území katastrofou).

Program semináře, jehož odborným garantem byl Ivan Obrusník, se soustředil na současný stav systému varování a šíření u nás a na aktuální změny v nastavení operačních systémů pro distribuci výstrah v rámci složek IZS, využití moderních komunikačních prostředků, médií i existujících informačních systémů a v neposlední řadě i specializovaných webů a sociálních sítí. Program zahrnul přednášky meteorologa z ČHMÚ, operativce z HZS, zástupců resortu zemědělství a životního prostředí, televize a také praktické ukázky šíření varování systémem krizového řízení v Praze a také v Berouně.

I. Obrusník z Českého národního výbor pro omezování následků katastrof přehledně ukázal tvorbu a šíření varovných informací o přicházejících katastrofách. Vysvětlil pojmy varování, vyrozumění i jednotný systém varování a vyrozumění (JSVV). Existují konvenční i modernější způsoby přenosu varovných informací. Důležitá je úloha národní hydrometeorologické služby (u nás vykonává tuto službu ČHMÚ), která je oficiálním a jediným zdrojem varovných informací pro katastrofy hydrometeorologického původu. Autor zmínil i roli lokalizace, dostatečného předstihu a také přesnosti varovné informace, která s rostoucím předstihem výstrahy obvykle klesá. Důležitost komunikace varovných informací ukázal na případu kontaminace pitné vody v roce 2015 v Praze 6 a na výzkumu připravenosti obcí, zasažených povodní v roce 1997, na povodně budoucí. Je nezbytné systém varování neustále modernizovat, zvyšovat jeho odolnost a také jej prověřovat v praktických cvičeních.

Fungováním a inovacemi předpovědní a výstražné služby ČHMÚ, ke kterým dojde v polovině roku 2018, se zabýval F. Šopko z ČHMÚ. Uvedl základní parametry Systému integrované výstražné služby (SIVS) a současný stav prezentace výstrah na internetu. Inovace budou využívat nový formát CAP (Common Alerting Protocol) a grafické výstupy budou členěny až na úroveň obcí s rozšířenou působností (ORP) oproti současnému členění pouze na úroveň okresů. Modernizaci prodělá i prezentace těchto výstupů pro mobilní telefony. Nový bude i formát webové výstražné stránky a textových výstrah pro média a další uživatele i uvádění pravděpodobnosti nebezpečných jevů. Základní informace o změnách je dostupná na portálu ČHMÚ:

https://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/vystrahy/doc/CAP.html. Předpokládá se, že ČHMÚ bude pověřen vydáváním výstrah na sucho podle připravované novely Vodního zákona.

Omoderní distribuci výstrah v systému krizového řízení a IZS prostřednictvím HZS promluvil R. Bílý z Generálního ředitelství HZS. Operační řízení tvoří 14 operačních a informačních středisek (OPIS) HZS a jeden celostátní OPIS. Pro šíření výstrah a informací vydávaných ČHMÚ prostřednictvím Hasičského záchranného sboru platí dohoda o vzájemné spolupráci mezi nadřízenými resorty obou subjektů. ČHMÚ vydá výstrahu, OPIS GŘ HZS ji přijme, ověří a dále distribuuje přes krajské OPISy v rámci složek IZS krajským úřadům, obcím s rozšířenou působností (ORP) a obcím. Výstrahy z ČHMÚ jsou z OPISu GŘ HZS po verifikaci a zdokumentování distribuovány dále a to neprodleně a bez úprav. HZS vybudoval pro tyto účely velmi moderní Informační systém operačního řízení. Vzhledem k připravovanému přechodu výstrah z ČHMÚ na nový formát CAP spolupracuje GŘ HZS s ČHMÚ na využití tohoto nového formátu ve svém Informačním systému, což povede k modernizaci a urychlení distribuce varovných informací v ČR.

Z. Hošek z Ministerstva zemědělství seznámil účastníky s Informačním systémem veřejné správy ISVS - VODA, který vznikl v letech 2004 až 2009. Není to varovný systém, ale zpřístupňuje široké veřejnosti vodohospodářské informace bez ohledu na rezortní příslušnost a zajišťuje podporu řadě vodohospodářských činností. Data k evidencím jsou zobrazena samostatně na různých webových stránkách. Zobrazuje se pouze aktuální stav (stavy a průtoky řek, hladiny vody v nádržích, srážky, jakost vody ve vybraných nádržích a také informace o suchu). Pro bližší informace jsou uživatelé přesměrováni na servery jednotlivých s.p. Povodí. Systém je dále modernizován a jeho výhody demonstroval Z. Hošek na řadě praktických případů.

Digitální povodňový plán (dPP) ČR ukázala J. Tejkalová z Ministerstva životního prostředí (MŽP). Tento plán je součástí Povodňového informačního systému (POVIS), který nabízí strukturovaný přístup k informacím z digitálních povodňových plánů obcí, ORP a krajů, informace o příslušných povodňových komisích, hlásných profilech a další relevantní informace pro zvládání povodňových situací v rozsahu České republiky. Mezi součásti informačního systému POVIS patří informační portál, dPP, složení povodňových komisí, protipovodňová opatření, záplavová území či varovné informační systémy. dPP v roce 2017 prodělal modernizaci s novým uživatelským rozhraním, aktualizací obsahu a novou grafickou částí systému. dPP lze najít na adrese https://www.dppcr.cz a lze jej používat i na mobilních telefonech. Autorka zmínila i stav přípravy Hlavy X - "Zvládání sucha a nedostatku vody" novely Vodního zákona a zejména s Plány pro zvládání sucha a nedostatku vody. MŽP již dokončilo Metodiku pro přípravu těchto plánů. Důležitý je i Typový plán pro řešení krizové situace "Dlouhodobé sucho" a také systémový nástroj pro předpověď hydrologické situace HAMR. Přijetí nové legislativy pro "sucho" je netrpělivě očekáváno veřejností zejména proto, že sucho je u nás v posledních letech nejčastější živelní katastrofou s velkým negativním dopadem.

T. Míková z České televize (ČT) ukázala způsob informování o hrozících katastrofách v médiích zejména v ČT, což médiím ukládá zákon. Z důvodů rychlosti šíření výstrah a informací hrají klíčovou roli zejména elektronická média jako je televize a rozhlas, při čemž největší očekávání má veřejnost zcela právem u veřejnoprávních médií. Povodně v roce 1997 ukázaly, že je třeba dosavadní výstražný systém před živelními katastrofami podstatně modernizovat. Autorka prezentovala ukázky televizního vysílání při povodni 1997 a zdůraznila pokrok v kvalitě výstrah díky využití regionálního numerického modelu počasí ALADIN z ČHMÚ. Ukázala i relace ze srpnové povodně v roce 2002, kdy ČT poprvé v historii změnila program v důsledku živelní katastrofy a 24 hodin denně informovala o povodňové situaci v zemi. Nyní je varovný systém na ještě vyšší úrovni a k šíření výstrah a informací o krizových situacích pomáhá i speciální zpravodajský kanál ČT24. ČT bude i v budoucnu rychlým a spolehlivým nástrojem pro šíření varovných informací pro co nejširší veřejnost.

Hl. m. Praha je specifickým městem z hlediska počtu obyvatel, turistického ruchu a množství kulturních památek. D. Barták zkrizového managementu Magistrátu nejdříve seznámil účastníky semináře s nedávnou velkou havárií - zřícením lávky přes Vltavu v Praze - Troji a zásahem na místě události, kterého se zúčastnily všechny základní složky IZS. Dále ukázal varování Pražanů před různými hrozbami od povodní a dalších živelních pohrom přes havárie v dopravě, požáry, úniky nebezpečných látek až k terorismu. K varování slouží Jednotný systém varování a vyrozumění JSVV a také 433 sirén Autonomního systému varování a vyrozumění ASVV. Důležité informace přináší portál www.praha.eu, hromadné sdělovací prostředky, využití vozidel s tlampači a také SMS zpráv a emailů. V červnu 2017 byl spuštěn nový bezpečnostní portál hl .m. Prahy (www.bezpecnost.praha.eu), který poskytuje řadu informací včetně výstrah, plánovaných akcí a aktualit z oblasti krizového řízení. Krizové situace jsou nepřetržitě řízeny Operačním střediskem Krizového štábu hl. m. Prahy, které také zajišťuje distribuci výstrah ČHMÚ.

Způsoby informování obyvatelstva před povodněmi v ORP Beroun popsala P. Stančíková z odboru krizového řízení města Beroun. Ukázala průběh povodně v srpnu 2002, která zasáhla oblast Berouna velmi silně, což vedlo k evakuaci 1784 osob. Automatický vyrozumívací systém (AVS), který umožňuje rychlé předání důležité informace velkému počtu lidí pomocí veřejné telefonní a také mobilní sítě, byl zakoupen v roce 2004. Umožňuje přijetí a uložení reakce jednotlivých osob na přijatou zprávu (zpětná vazba). Vyrozumění probíhá hlasem a SMS zprávou a vše je řádně dokumentováno. Dále byly popsány jednotlivé možnosti a výhody používání AVS. Systém AVS má i nadstavbu (AKIS) pro propojení s mapovými podklady a s databází povodňových plánů vlastníků nemovitostí. P. Stančíková zdůraznila nutnost udržování aktuálních povodňových plánů vlastníků nemovitostí i jejich soulad s povodňovým plánem města Beroun. Důležité je provádění pravidelných zkoušek systémů AVS a AKIS a pochopitelně cvičení a vzdělávání obyvatel.

Seminář ukázal, že kvalitní systém včasného varování a šíření výstrah a dalších informací je velmi důležitý pro úspěšné snížení dopadů budoucích katastrof. Příslibem je navržená modernizace přípravy a poskytování výstrah a dalších informací, na které spolupracuje ČHMÚ s GŘ HZS i modernizace ostatních informačních systémů a relací v televizi a dalších médiích. Počítá s využíváním moderních komunikačních prostředků včetně elektronických sirén, automatických vyrozumívacích systémů, mobilních aplikací, specializovaných webů a také sociálních sítí. Zároveň je nutné zajistit fungování těchto moderních prostředků i v případech potenciálních výpadků elektrického proudu.

Proto je nutné mít k dispozici kombinované systémy distribuce výstrah a zejména náhradní zdroje energie. Naléhavým úkolem bude začlenění výstrah a informací o suchu do dosavadního systému, kde je třeba co nejdříve dokončit a schválit připravovanou Hlavu X - "Zvládání sucha a nedostatku vody" novely Vodního zákona spolu s Plány pro zvládání sucha a nedostatku vody. Prezentace současného stavu systému šíření výstrah a dalších informací v hl. m. Praze i v Berouně (město, které plní zároveň funkci ORP) ukázaly dobrou připravenost a moderní přístup k ochraně před povodněmi a dalšími druhy katastrof v obou městech. Je však zřejmé, že tomu není tak ve všech obcích a regionech, a proto je třeba věnovat zlepšování připravenosti obcí a občanů na budoucí katastrofy stále pozornost. Ta si vyžádá dlouhodobější úsilí a plánování včetně zdrojů na delší než čtyřleté volební období a také neustálé vzdělávání občanů a složek IZS.

Více než 50 účastníků semináře projevilo zájem o získání prezentovaných příspěvků v elektronické formě. Seminář "Šíření varování před katastrofami - jsme dobře připraveni?" výrazně přispěl k osvětě v oblasti připravenosti na tyto krizové situace i díky záštitě ze strany ministerstev zemědělství a životního prostředí a také GŘ Hasičského záchranného sboru, vysoké odborné úrovni přednášejících, organizačnímu zajištění semináře a také pěknému prostředí poskytnutému Radnicí Prahy 9.

Ing. Ivan Obrusník, DrSc. 20. května 2018