AKTUALITY Z ČR

Úder tornáda na jižní Moravě 24.6.2021

Během extrémně silných bouřek udeřilo v části jižní Moravy ve čtvrtek 24.6. tornádo, které způsobilo nejen ztráty na životech, ale i obrovské materiální škody zejména na domech a infrastruktuře. V souvislosti s tímto tornádem se objevily ve sdělovacích prostředcích různého druhu i informace o tom, že tornádo mělo být předpovězeno a také na něj měla být dádna výstraha z Českého hydrometeorologické ústavu. Tyto informace a úvahy se nezajkládají na pravdě a je třeba je uvést na pravou míru. Už samotné silné bouřky se dají obtížně předpovídat zejména z hlediska určení času a přesného místa, kam bouřka udeří.  U tornád, která jsou u nás výjimečným jevem, je předpověď v současné době prakticky nemožná. Uvádíme zde dva články s Lidových novin ze dne 26. června 2021, které celou situaci z odborného i praktického hlediska vysvětlují.

Čekali jsme, že jednou přijde zabiják

(rozhovor  LN s Milanem Šálkem, meteorologem ze společnosti Amper Meteo)

Tornáda v Česku nejsou novinkou, psal o nich už Kosmas, říká v rozhovoru pro LN hlavní meteorolog firmy Amper Meteo Milan Šálek. Více náchylná na tyto jevy je Morava.

LN Co je tornádo a jak vzniká?

Tornádo je extrémní vzdušný vír, který je spojen většinou s velmi silnou bouřkou. Samotná bouřka se otáčí, a když se nevhodně vyladí s okolním prouděním vzduchu, tak vír dosáhne této intenzity tornáda.

LN Jak bylo čtvrteční tornádo na Moravě silné?

Jednoznačně ne méně než F3, dotýká se to intenzity F4. Já se ale spíše kloním k silnějšímu F3, protože F4 už srovnává se zemí celé zděné budovy, ani obvodové zdi nezůstávají stát. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že stupnice intenzity byla původně vymyšlena v USA a tam jsou stavby chatrnější než u nás. Ve střední Evropě stavíme robustnější, bytelnější stavby. Každopádně bylo to pravděpodobně úplně nejsilnější tornádo v České republice z hlediska intenzity, délky a možná i šířky minimálně za poslední desítky let.

LN I z hlediska obětí. Dosavadní tornáda nezabíjela.

Přesně tak, pokud tedy nepůjdeme hluboko do historie, tam záznamy nejsou. Nicméně za zhruba 30 let, co se tomu věnujeme, toto je první tragické tornádo, zabiják.

LN Co všechno dokáže zničit síla F3?

Budovy, ale zůstávají jim obvodové zdi, auta létají vzduchem a podobně. Čili jsou to opravdu životu nebezpečné rozsáhlé škody.

LN Když jste poprvé uviděl záběry z moravských obcí, co vás jako první napadlo?

Napadlo mě, že přišla věc, která jednou musela nastat. Očekával jsem, že to někdy nastane. Analyzovali jsme léta tornádové případy, doposud nejhorší byla za dobu našeho pozorování dvě. První v roce 2001 v Posázaví, kde jsme měli to štěstí, že to nezasáhlo obydlené oblasti. Srovnalo to se zemí pouze les. Tam jsme si říkali, že bylo obrovské štěstí, že to nezasáhlo obydlené oblasti. To se v menší míře stalo v roce 2004 v Litovli, kde tornádo zasáhlo jednu ulici, bylo tedy územně méně rozsáhlé než to čtvrteční. Tušili jsme ale, že to jednou bohužel přijde. Ta náhoda jednou musela přijít. I z historických kronik víme, že se tornáda občas objevovala, například před více než sto lety šlo v jihozápadních Čechách, bylo podobně destruktivní a šlo také dlouhou trasu.

LN A také mělo obdobnou sílu?

Patrně. Z Kosmovy kroniky je známo, že část Vyšehradu zažila v roce 1119 něco podobného. Jednou za dlouhou dobu prostě tento vzácný a bohužel destruktivní jev nastat musí i u nás.

LN Lze očekávat, že k podobným jevům bude v Česku docházet častěji?

To nikdo neví, statistika tornád je buď stagnující, nebo dokonce klesající. Odborníci v USA sice spíše říkají, že je tato statistika neprůkazná, nicméně v USA je trend rozhodně nestoupající. A pokud jde o Evropu, tak tam je tornádo spíš vzácným jevem. Co ale nyní roste, to je jednoznačně informační pokrytí, v dnešní době je to téměř tornádo v přímém přenosu díky sociálním sítím a médiím. Tím vzniká dojem, že tornád přibývá, ale ve skutečnosti je statistika přinejmenším neprůkazná, či spíše klesající. Chtěl bych tedy veřejnost uklidnit. Samozřejmě tornádo může zase přijít, ale je to velmi vzácný jev, který nenastane několikrát za rok. Něco podobného může nastat tak jednou za deset let. A je to vždy náhoda, jestli se to trefí do obydlené oblasti.

LN Dá se tornádo předpovědět?

Nedá. Daly se pro Moravu předpovědět silné bouřky, to jsme věděli. Možná ta předpověď na bouřku nebyla tak zdůrazněna, ale to je takové to "po bitvě je každý generál". Předpovědět ale, že to konkrétně zasáhne tu a tu obec, to nelze. Možná se může vytipovat, kde je jádro silné bouřky a že tam hrozí třeba silné kroupy, ale že to bude lidem odnášet baráky, to není v možnostech naší současné meteorologie.

LN Může s tornádem souviset i to, že byl včera úplněk?

Ne. To je náhoda, je to úplně jiný příběh.

LN A co nahromaděná energie z většího tepla?

Právě naopak. Teplota tam nebyla nijak mimořádná a vzduch velmi vlhký. Tornáda jsou především z bouřek, která mají v sobě hodně energie z vlhkosti. Čili velký obsah vlhkosti, který zvyšuje intenzitu vlastní bouřky, rozhodně ne sucho. Letošní jaro a začátek léta je spíše vlhčí, čili tomu více nahrálo.

LN Ovlivní tornáda následné počasí?

Ono z hlediska celkové atmosféry se jedná spíše o zanedbatelný jev. Už několik dní tady máme silné bouřky a v rámci energetiky bouřky je tornádo detail. Je to destruktivní detail, bohužel.

LN Jak častá jsou tornáda v Evropě?

Jsou to desítky případů za rok. V České republice to jsou jednotky případů za rok v průměru. Ale samozřejmě slabší, než byla tato hrůza.

LN Která část Evropy je náchylnější na tyto jevy?

Obecně se dá říct, že spíše ty teplejší oblasti kolem Středozemí. Ale také je velice významnou oblastí západní Rusko, kde v roce 1984 došlo k naprosto nejsmrtelnějšímu tornádu, které zabilo přes 60 lidí.

LN Tornádo jako zabiják je tedy v Evropě zcela výjimečné.

Přesně tak, víc zabíjí třeba blesky.

LN Souvisí výskyt tornád i se změnou klimatu, která se nyní hodně skloňuje?

Patrně ne, ale není to průkazné. Znovu opakuji, počet tornád neroste, spíše klesá. Roste však jejich informační krytí. Nerad bych, aby se lidé báli, že tady každoročně bude deset takto silných tornád, to prostě nebude.

LN Může se tornádo někdy vrátit do stejné oblasti, na místo činu?

To je extrémně vzácné. Ale stalo se to kdysi v obci Čechy pod Kosířem u Prostějova. Téměř stejné oblasti byly postiženy tornádem ještě dva či tři roky po sobě. Naštěstí to tam ale nebylo nijak dramatické.

LN Přitahuje Morava tyto přírodní jevy více než Čechy? Čím to je?

Tornáda se sice objevila i na západě Čech a v Posázaví, ale obecně tornáda se lépe tvoří v oblastech, které jsou méně orograficky složité, tedy tam, kde se mají vzdušná proudění šanci "lépe" vyladit, kopce jim to proudění trošku rozhazují. Morava i tím, že má kontinentálnější a obecně teplejší klima, je malinko více náchylnější na tyto jevy. Ale to neznamená, že v Čechách by k tomu nemohlo také dojít.

IVETA KŘÍŽOVÁ

Tornádo v Evropě není kuriozita

rozhovor  LN s Martinem Setvákem, meteorologem z ČHMÚ

PRAHA Často se má za to, že tornáda jsou fenomén specifický hlavně pro Spojené státy. Jenže ona čas od času udeří i v Evropě a způsobují tu škody za miliony eur, vážná zranění a někdy i úmrtí. "Nejde o kuriozitu, ale statisticky výjimečně silný případ," říká pro LN meteorolog Martin Setvák.

"V letech 1950 až 2015 si tornáda v Evropě vyžádala 4462 zraněných, 316 mrtvých a škody se odhadují na více než miliardu eur," uvádí výzkumník Bogdan Antonescu z univerzity v Manchesteru v článku pro neziskové médium The Conversation. Podle EU se nad starým kontinentem vytváří každý rok průměrně 300 tornád, mnoho z nich je ale buď slabé intenzity, či se projeví v neobydlených lokacích. V USA lze v průměru pozorovat 1200 tornád ročně.

V Evropě může tornádo vzniknout téměř kdekoliv. "Takovou poměrně výraznou oblastí je Benelux- od severní Francie přes Belgii po Nizozemsko. V jižní Francii v oblasti Pyrenejí vznikají poměrně často a taktéž poměrně silná," uvedl Setvák. Další oblastí je sever Itálie, kde se bouřky opírají do Alpského pohoří, přes které se nedostanou, což může zesílit jejich cirkulaci. "Zrovna tak to ale může být kdekoliv ve střední Evropě. V Polsku bylo v nedávné minulosti mnoho tornád," sdělil.

Jedno z nejničivějších evropských tornád v novodobé historii překvapilo v roce 2015 italské Benátsko, kde zranilo 72 lidí a způsobilo jednu smrt. Vír o síle F4 zasáhl oblast mezi městy Pianiga, Dolo a Mira proslulou svými vilami a kanály. Zhruba 500 budov bylo těžce poškozeno nebo zničeno.

Vír, který zanechal spoušť na jihu Moravy, byl v české kotlině ojedinělý svou intenzitou. Podle Českého hydrometeorologického ústavu škody jím způsobené odpovídají síle F3, zatím ale není vyloučen ani vyšší stupeň. "V našich poměrech bylo jednoznačně zatím nejsilnější, co jsme za posledních 25 let, co se tornáda v ČR více dokumentují, zaznamenali," uvedl pro LN Setvák. "V rámci Evropy se vyskytují tornáda o síle F4 či F5 poměrně vzácně, takže čtvrteční tornádo bude bezpochyby patřit k těm, o kterých se bude mezinárodně dosti debatovat, ačkoliv třeba nepatří k úplně nejsilnějším," sdělil. Poznámku čtěte na straně 8

DOMINIK STEIN

Poučení z krizového vývoje

článek molekulárního biologa V. Hořejšího v LN 10.4.2020 str.11-12.

Velmi výstižně ukazuje problematické kroky se zvládáním covidové pandemie u nás i poučení pro budoucnost!