AKTUALITY Z ČR

Klimatická změna a adaptace na extrémy počasí

Klimatická změna a  její negativní dopady jsou v poslední době středem pozornosti zejména v Evropě. Politici slibují řadu opatření pro snížení emisí skleníkových plynů, ale obvykle zapomínají, že kromě snižování emisí je třeba se připravit na rostoucí počet i rozsah dopadů extrémů počasí. Podrobněji rozebral tuto problematiku s ohledem na velké ztráty na životech a majetku, které způsobily přívalové povodně, Ivan Obrusník ve svém článku pro Ekolist, který vyšel 27. září 2021.

Ivan Obrusník: Na dopady extrémů spojených s klimatickou změnou se musíme připravit

27.9.2021  Ekolist  Plný text včetně obrázků lze nalézt na odkazu: 

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ivann-obrusnik-na-dopady-extremu-spojenych-s-klimatickou-zmenou-se-musime-pripravit

V posledních letech dochází ve světě i v Evropě k rostoucímu počtu i rozsahu dopadů pohrom souvisejících s extrémy počasí (povodně, vichřice, vlny horka i požáry spojené s ničením domů a infrastruktury i ztrátami na životech apod.). Tyto pohromy jsou některými odborníky přičítány projevům změny klimatu. Příkladem mohou být letošní vlny extrémních bouřek a přívalových povodní v Německu, Belgii a dalších státech, které měly rozsáhlé negativní dopady, což poukazuje na nedostatečnou připravenost států a regionů na tento druh rychlých katastrof. Ukazuje se, že malý nebo žádný pokrok v úrovni či ve zlepšování připravenosti na katastrofy tohoto druhu v posledních letech souvisí zejména s určitým upozaděním adaptace na klimatickou změnu oproti populárnímu a intenzívnímu prosazování snižování emisí skleníkových plynů. Političtí lídři EU se soustřeďují v maximální míře na snižování emisí skleníkových plynů, při čemž téměř nezahrnují do plánů adaptaci na rostoucí budoucí hrozby katastrof, které nás s rostoucími extrémy počasí spojovanými s klimatickou změnou čekají.

Jak vyplývá z prognóz vývoje klimatu a také z nedávno zveřejněných zpráv IPCC, lze očekávat s velkou pravděpodobností větší extrémy počasí a také větší četnost pohrom s těmito extrémy spojených a to nejen v současnosti, ale i v nejbližších desetiletích. I když se postupně podaří snížit emise skleníkových plynů, změněné klima se bude jen velmi pomalu vracet do stavu před nastoupením viditelných změn, které pociťujeme již nyní. Proto je třeba se adaptacím intenzívněji věnovat už teď s ohledem na očekávané dopady ohřívání planety o 2 stupně Celsia - což je méně ambiciózní cíl Pařížské dohody, či dokonce o 4 stupně v případě horší alternativy ohřátí planety.

Při úvahách o možnostech a podpoře adaptací na dopady klimatické změny v důsledku extrémních jevů počasí musíme vyjít ze současného stavu připravenosti na katastrofy, zejména na povodně s tím spojené. Proto podrobněji rozebereme situaci v některých částech Německa v době červencových extrémních srážek a přívalových povodní. Dopady těchto srážek o velikosti přes 200 mm vedly v Německu a Belgii k dosud nevídaným ztrátám téměř 200 životů a k obrovským ztrátám na majetku v řádu desítek miliard eur. Bylo to velmi překvapivé, neboť se předpokládalo, že připravenost na povodně je u našich sousedů na velmi vysoké úrovni [1].

Obecně se nedá říci, že by protipovodňový systém v Německu totálně selhal. Podle [1] se prokázalo, že německá meteorologická služba (DWD) vydala výstrahy na velmi nebezpečné počasí, kde na blížící se silné bouřky varovala. Ovšem DWD se také vyjádřila v tom směru, že vydáním těchto výstrah její odpovědnost končí. Tato národní služba, a podobně je tomu v současné době i v jiných zemích včetně Česka, není schopna zahrnout důležité lokální podmínky do výstrah na přívalové srážky a povodně, které mají silně lokální charakter i velkou neurčitost času dopadu. Tedy, přesně určit, že např. předpovězených 200 litrů dešťových srážek na m2 bude mít naprosto odlišný dopad na nízko položené oblasti země než na nižší horské oblasti s mnoha svahy. A tady právě celý problém s ničivým dopadem přívalového deště začíná.

Německé příliš velké ztráty lze přisoudit tomu, že celý protipovodňový varovný a záchranný systém vychází z toho, že lidé začnou ochranná opatření provádět ještě před příchodem přívalových povodní, které jsou ale velmi rychlé a to značně komplikuje situaci. Ukazuje se, že některé části tohoto systému pracovaly v souladu s jejich určením. Příslušné orgány v těchto oblastech zasažených extrémními srážkami reagovaly včas, dokázaly evakuovat lidi, postavit dočasné protipovodňové hráze, přesunout vozidla do vyšších poloh apod. Na druhé straně v oblastech, kde došlo k největším ztrátám, jako v nejvíce zasaženém údolí řeky Ahr, tomu tak nebylo. Je to zarážející hlavně proto, že předpovědi byly celkem přesné i to, že některé výstrahy přicházely z oficiálních zdrojů. Jak tedy vysvětlit ty obrovské ztráty?

Z analýzy problémů vzniklých během přívalových povodní v Německu vyplývá, že i když odborníci z meteorologické služby vydají přesné výstrahy, tak varovaní lidé si vůbec neuvědomují, co vlastně výstraha konkrétně znamená a jakému nebezpečí budou vystaveni. Aby výstrahy dosáhly požadovaného efektu, musejí mít lidé představu, jaký dopad bude mít přívalová povodeň na jejich dům - že ho může zcela zaplavit, odhadnout pravděpodobnost a možnou sílu záplavy a ochránit tak rodinu i majetek včetně aut před zkázou. Proto je třeba lidi vzdělávat a cvičit, aby si dovedli představit reálný negativní dopad povodně a patřičně reagovat na výstrahy. Nedostatek porozumění výstrahám a pochopení, že je nutné prakticky ihned na výstrahu reagovat (v případě přívalových povodní), jsou hlavním důvodem pomalé či žádné reakce vedoucí k velkým ztrátám. Pokud se jedná o povodně na větších tocích, které nastupují mnohem pomaleji, je pak mnohem více času, jak na ně adekvátně reagovat. Je zřejmé, že ochranu před extrémními srážkami a přívalovými povodněmi je nutné řešit za pomoci speciálně vyvinutých systémů, které umožňují rychlou komunikaci, adekvátní rychlou reakci a zároveň vyžadují dostatečně připravené a vycvičené občany.

Letošní přívalové povodně v západní Evropě, ale i u nás nutí analyzovat a přehodnocovat dosavadní systémy prevence a připravenosti na tyto velmi rychlé a nebezpečné pohromy. Ukazuje se, že řadě výzev s těmito pohromami souvisejících, bude nutné čelit opakovaně. Patří k nim zejména [2]:

• Intenzívní přívalové deště, kdy spadnou v malém území srážky, jejichž úroveň odpovídá srážkám, které zde obvykle spadnou za mnohem delší interval několika týdnů či měsíců mnohem delší období. To vyústí v přívalovou povodeň, která zasáhne území, kde to obyvatelé vůbec nečekají, nebo kde nejsou připraveni na takovou rychlost a intenzitu přívalové vlny.

• Ve městech a větších obcích pak dochází k přeplnění kapacit kanalizačních a odvodňovacích systémů způsobující změnu komunikací na dravé proudy zaplavující níže ležící infrastrukturu, jako jsou podchody nebo tunely. Často dochází k překvapivým zadržení nepřipravených lidí v jejich autech či suterénních prostorách domů, což vede až ke ztrátám životů.

• Extrémní rychlé srážky nemohou dostatečně rychle odejít zejména v úzkých údolích jako letos např. v údolí německé řeky Ahr. Pochopitelně to pak vede k rychlému odtoku vody ze zasaženého území proměňujícím malé potoky či příkopy v rozbouřené řeky během jedné či několika hodin ničícím vše v zasažených lidských sídlech na dně údolí i přetečení přehradních hrází.

• Konečně místní protipovodňové či krizové orgány jsou obvykle zaskočeny velkou rychlostí a intenzitou přívalové vlny, protože jsou často vyškoleni pro reakci a varování pouze pro pomalejší povodně na větších tocích, kde jsou výstražné informace podávány až s několika denním předstihem.

V souvislosti s nárůstem frekvence přívalových povodní i jejich zvýšené intenzitě v posledních letech (často spojovaných s rostoucími dopady klimatické změny) je třeba se více zabývat prosazováním opatření vedoucích ke zlepšení a zrychlení reakce na tyto pohromy včetně opatření preventivního charakteru. Analýzy selhání při přívalových povodní v Německu ukazují řadu opatření, která mohou být použita i u nás.

Pro zlepšení připravenosti na budoucí povodně přívalového typu je rozhodně třeba:

• Přesněji aktualizovat a zmapovat oblasti včetně těch menších na celém území nejen pro povodně na větších řekách, ale zejména i některé menší lokality, které mohou být s velkou pravděpodobností zasaženy přívalovými povodněmi. To umožní lépe odhadnout riziko povodní i lepší přípravu na tyto události. Některé technologie přenosů jsou buď pomalé, nebo málo účinné.

• Zlepšit šíření varovných informací. Nelze počítat s tím, že způsoby šíření výstrah používaných pro povodně na větších tocích budou využitelné pro rychlé přívalové povodně, kde musíme počítat s předstihem výstrah často v řádu pouze jednotek či několika desítek minut.

• Zvýšit povědomí o nebezpečí a dávat stručné a jasné rady, co je třeba dělat a jak na hrozbu reagovat. Proto je nutné zlepšit vzdělávání i cvičení na rychlé povodně přívalového typu. Je třeba přizpůsobit plány tomuto nebezpečí i lépe vyškolit řídící krizové orgány To přispěje i ke zvýšení důvěry občanů v lokální vedení.

• Pravidelné kontroly stavu adaptace na možné dopady klimatické změny zejména kritické infrastruktury i starších budov. Většina částí infrastruktury i starších budov na přívaly vody silnějších než v minulosti nebyly dimenzovány. Právě tyto pravidelní kontroly prověří, že stavební standardy a návrhy budou brát v úvahu rostoucí úrovně rizika. Pochopitelně to zahrne odvodňovací a kanalizační systémy.

• Důraznější regulace plánování a standardů u staveb. Je potřeba brát v úvahu prostor pro vodu s tím, že přednost bude dávána přírodě blízkým opatření oproti hrázím, betonování apod.

• Zlepšení absorpční kapacity pomocí nových stavebních postupů pro protipovodňovou ochranu ve městech s využitím ekologické infrastruktury a odvodňovacích systémů (tzv. sponge cities) a nových postupů pro využívání půdy v zemědělství a lesnictví. Čím více dešťových srážek půjde absorbovat, tím menší množství vody skončí v řekách či městských odvodňovacích systémech, což sníží riziko vzniku povodní.

• Zvýšit odolnost digitální a komunikační infrastruktury. Oblasti zasažené povodní jsou často odříznuty od spojení mobilními telefony nebo internetem. Občané zasažení povodňovou vlnou uvádějí, že jejich komunikace byla silně narušena během pohromy, což často vede k nekoordinovaným a neřízeným akcím.

Osobně mě zaráží velmi nízké či téměř žádné využití potenciálně přínosného systému tzv. Indikátoru přívalových povodní, který již několik běží na webových stránkách Hlásné a předpovědní povodňové služby ČHMÚ [3]. Umožňuje ze znalosti nasycenosti půdy a dalších parametrů stanovit rizika výskytu či potenciálního vzniku přívalové povodně nebo lokálního zatopení na základě aktuálních údajů o spadlých srážkách a jejich krátkodobé předpovědi. Tento systém je třeba dále vylepšovat, a hlavně ho používat v reálných situacích. Proto je nutné ho více popularizovat, aby byl známější a pomáhal snižovat dopady přívalových povodní v oblastech zranitelných přívalovými povodněmi. Je rovněž možné v některých oblastech ohrožených přívalovými povodněmi instalovat účinné lokální automatické varovné systémy podobně jako je tomu v Olešnici [4).

Velmi důležitou oblastí, kterou bude nutné zlepšit nejen v Německu, ale i u nás, je řízení (velení) při povodních a dalších krizových situacích. Neurčitost a nejednotnost řízení může velmi negativně ovlivnit dopady krizových situací. Výrazněji se to projeví právě u rychlých pohrom, jako jsou přívalové povodně. U nás není možné dostatečně rychle svolat povodňové komise, a proto by celou reakci měl řídit starosta obce nebo v případě kraje hejtman. Do akce se musí zapojit už při šíření výstrah na přívalové povodně (místní rozhlas, sirény, poslové atd.), protože vše se odehrává v časové tísni a často v intervalu výpadku elektrického proudu. V této tísni je nasazen i integrovaný záchranný systém v čele s hasiči. Pochopitelně musí být občané v potenciálně ohrožených oblastech vyškoleni a pokud možno i vycvičeni. Problematika řízení (velení) je velmi důležitá a zasloužila by si rozbor ve zvláštním článku podobně jako protipovodňová opatření dlouhodobého charakteru (přírodě blízká, ale i technologická opatření) nebo větší rozšíření individuálních protipovodňových opatření [5].

Literatura
[1] H. Cloke: Europe ´s catastrophic flooding was forecast well in advance - what went so wrong, Conversation Media Group, 2021
[2] S. Surminski a V. Roezer: Flash floods: a grim reminder that adaptation is as important as reducing emissions, London School of Economics, 23.7.2021
[3] https://hydro.chmi.cz/hpps/main_rain.php?mt=ffg#
[4] Lokální varovný protipovodňový systém v Olešnici v Orlických horách, poster, Český hydrometeorologický ústav, pobočka Hradec Králové, 2009
[5] I. Obrusník: Děláme dost pro snížení dopadů katastrof zejména povodní?, Ekolist, březen 2021

Ivan Obrusník

Autor je předseda Českého národního výboru pro omezování následků katastrof a emeritní ředitel ČHMÚ.

Úder tornáda na jižní Moravě 24.6.2021

Během extrémně silných bouřek udeřilo v části jižní Moravy ve čtvrtek 24.6. tornádo, které způsobilo nejen ztráty na životech, ale i obrovské materiální škody zejména na domech a infrastruktuře. V souvislosti s tímto tornádem se objevily ve sdělovacích prostředcích různého druhu i informace o tom, že tornádo mělo být předpovězeno a také na něj měla být dádna výstraha z Českého hydrometeorologické ústavu. Tyto informace a úvahy se nezajkládají na pravdě a je třeba je uvést na pravou míru. Už samotné silné bouřky se dají obtížně předpovídat zejména z hlediska určení času a přesného místa, kam bouřka udeří.  U tornád, která jsou u nás výjimečným jevem, je předpověď v současné době prakticky nemožná. Uvádíme zde dva články s Lidových novin ze dne 26. června 2021, které celou situaci z odborného i praktického hlediska vysvětlují.

Čekali jsme, že jednou přijde zabiják

(rozhovor  LN s Milanem Šálkem, meteorologem ze společnosti Amper Meteo)

Tornáda v Česku nejsou novinkou, psal o nich už Kosmas, říká v rozhovoru pro LN hlavní meteorolog firmy Amper Meteo Milan Šálek. Více náchylná na tyto jevy je Morava.

LN Co je tornádo a jak vzniká?

Tornádo je extrémní vzdušný vír, který je spojen většinou s velmi silnou bouřkou. Samotná bouřka se otáčí, a když se nevhodně vyladí s okolním prouděním vzduchu, tak vír dosáhne této intenzity tornáda.

LN Jak bylo čtvrteční tornádo na Moravě silné?

Jednoznačně ne méně než F3, dotýká se to intenzity F4. Já se ale spíše kloním k silnějšímu F3, protože F4 už srovnává se zemí celé zděné budovy, ani obvodové zdi nezůstávají stát. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že stupnice intenzity byla původně vymyšlena v USA a tam jsou stavby chatrnější než u nás. Ve střední Evropě stavíme robustnější, bytelnější stavby. Každopádně bylo to pravděpodobně úplně nejsilnější tornádo v České republice z hlediska intenzity, délky a možná i šířky minimálně za poslední desítky let.

LN I z hlediska obětí. Dosavadní tornáda nezabíjela.

Přesně tak, pokud tedy nepůjdeme hluboko do historie, tam záznamy nejsou. Nicméně za zhruba 30 let, co se tomu věnujeme, toto je první tragické tornádo, zabiják.

LN Co všechno dokáže zničit síla F3?

Budovy, ale zůstávají jim obvodové zdi, auta létají vzduchem a podobně. Čili jsou to opravdu životu nebezpečné rozsáhlé škody.

LN Když jste poprvé uviděl záběry z moravských obcí, co vás jako první napadlo?

Napadlo mě, že přišla věc, která jednou musela nastat. Očekával jsem, že to někdy nastane. Analyzovali jsme léta tornádové případy, doposud nejhorší byla za dobu našeho pozorování dvě. První v roce 2001 v Posázaví, kde jsme měli to štěstí, že to nezasáhlo obydlené oblasti. Srovnalo to se zemí pouze les. Tam jsme si říkali, že bylo obrovské štěstí, že to nezasáhlo obydlené oblasti. To se v menší míře stalo v roce 2004 v Litovli, kde tornádo zasáhlo jednu ulici, bylo tedy územně méně rozsáhlé než to čtvrteční. Tušili jsme ale, že to jednou bohužel přijde. Ta náhoda jednou musela přijít. I z historických kronik víme, že se tornáda občas objevovala, například před více než sto lety šlo v jihozápadních Čechách, bylo podobně destruktivní a šlo také dlouhou trasu.

LN A také mělo obdobnou sílu?

Patrně. Z Kosmovy kroniky je známo, že část Vyšehradu zažila v roce 1119 něco podobného. Jednou za dlouhou dobu prostě tento vzácný a bohužel destruktivní jev nastat musí i u nás.

LN Lze očekávat, že k podobným jevům bude v Česku docházet častěji?

To nikdo neví, statistika tornád je buď stagnující, nebo dokonce klesající. Odborníci v USA sice spíše říkají, že je tato statistika neprůkazná, nicméně v USA je trend rozhodně nestoupající. A pokud jde o Evropu, tak tam je tornádo spíš vzácným jevem. Co ale nyní roste, to je jednoznačně informační pokrytí, v dnešní době je to téměř tornádo v přímém přenosu díky sociálním sítím a médiím. Tím vzniká dojem, že tornád přibývá, ale ve skutečnosti je statistika přinejmenším neprůkazná, či spíše klesající. Chtěl bych tedy veřejnost uklidnit. Samozřejmě tornádo může zase přijít, ale je to velmi vzácný jev, který nenastane několikrát za rok. Něco podobného může nastat tak jednou za deset let. A je to vždy náhoda, jestli se to trefí do obydlené oblasti.

LN Dá se tornádo předpovědět?

Nedá. Daly se pro Moravu předpovědět silné bouřky, to jsme věděli. Možná ta předpověď na bouřku nebyla tak zdůrazněna, ale to je takové to "po bitvě je každý generál". Předpovědět ale, že to konkrétně zasáhne tu a tu obec, to nelze. Možná se může vytipovat, kde je jádro silné bouřky a že tam hrozí třeba silné kroupy, ale že to bude lidem odnášet baráky, to není v možnostech naší současné meteorologie.

LN Může s tornádem souviset i to, že byl včera úplněk?

Ne. To je náhoda, je to úplně jiný příběh.

LN A co nahromaděná energie z většího tepla?

Právě naopak. Teplota tam nebyla nijak mimořádná a vzduch velmi vlhký. Tornáda jsou především z bouřek, která mají v sobě hodně energie z vlhkosti. Čili velký obsah vlhkosti, který zvyšuje intenzitu vlastní bouřky, rozhodně ne sucho. Letošní jaro a začátek léta je spíše vlhčí, čili tomu více nahrálo.

LN Ovlivní tornáda následné počasí?

Ono z hlediska celkové atmosféry se jedná spíše o zanedbatelný jev. Už několik dní tady máme silné bouřky a v rámci energetiky bouřky je tornádo detail. Je to destruktivní detail, bohužel.

LN Jak častá jsou tornáda v Evropě?

Jsou to desítky případů za rok. V České republice to jsou jednotky případů za rok v průměru. Ale samozřejmě slabší, než byla tato hrůza.

LN Která část Evropy je náchylnější na tyto jevy?

Obecně se dá říct, že spíše ty teplejší oblasti kolem Středozemí. Ale také je velice významnou oblastí západní Rusko, kde v roce 1984 došlo k naprosto nejsmrtelnějšímu tornádu, které zabilo přes 60 lidí.

LN Tornádo jako zabiják je tedy v Evropě zcela výjimečné.

Přesně tak, víc zabíjí třeba blesky.

LN Souvisí výskyt tornád i se změnou klimatu, která se nyní hodně skloňuje?

Patrně ne, ale není to průkazné. Znovu opakuji, počet tornád neroste, spíše klesá. Roste však jejich informační krytí. Nerad bych, aby se lidé báli, že tady každoročně bude deset takto silných tornád, to prostě nebude.

LN Může se tornádo někdy vrátit do stejné oblasti, na místo činu?

To je extrémně vzácné. Ale stalo se to kdysi v obci Čechy pod Kosířem u Prostějova. Téměř stejné oblasti byly postiženy tornádem ještě dva či tři roky po sobě. Naštěstí to tam ale nebylo nijak dramatické.

LN Přitahuje Morava tyto přírodní jevy více než Čechy? Čím to je?

Tornáda se sice objevila i na západě Čech a v Posázaví, ale obecně tornáda se lépe tvoří v oblastech, které jsou méně orograficky složité, tedy tam, kde se mají vzdušná proudění šanci "lépe" vyladit, kopce jim to proudění trošku rozhazují. Morava i tím, že má kontinentálnější a obecně teplejší klima, je malinko více náchylnější na tyto jevy. Ale to neznamená, že v Čechách by k tomu nemohlo také dojít.

IVETA KŘÍŽOVÁ

Tornádo v Evropě není kuriozita

rozhovor  LN s Martinem Setvákem, meteorologem z ČHMÚ

PRAHA Často se má za to, že tornáda jsou fenomén specifický hlavně pro Spojené státy. Jenže ona čas od času udeří i v Evropě a způsobují tu škody za miliony eur, vážná zranění a někdy i úmrtí. "Nejde o kuriozitu, ale statisticky výjimečně silný případ," říká pro LN meteorolog Martin Setvák.

"V letech 1950 až 2015 si tornáda v Evropě vyžádala 4462 zraněných, 316 mrtvých a škody se odhadují na více než miliardu eur," uvádí výzkumník Bogdan Antonescu z univerzity v Manchesteru v článku pro neziskové médium The Conversation. Podle EU se nad starým kontinentem vytváří každý rok průměrně 300 tornád, mnoho z nich je ale buď slabé intenzity, či se projeví v neobydlených lokacích. V USA lze v průměru pozorovat 1200 tornád ročně.

V Evropě může tornádo vzniknout téměř kdekoliv. "Takovou poměrně výraznou oblastí je Benelux- od severní Francie přes Belgii po Nizozemsko. V jižní Francii v oblasti Pyrenejí vznikají poměrně často a taktéž poměrně silná," uvedl Setvák. Další oblastí je sever Itálie, kde se bouřky opírají do Alpského pohoří, přes které se nedostanou, což může zesílit jejich cirkulaci. "Zrovna tak to ale může být kdekoliv ve střední Evropě. V Polsku bylo v nedávné minulosti mnoho tornád," sdělil.

Jedno z nejničivějších evropských tornád v novodobé historii překvapilo v roce 2015 italské Benátsko, kde zranilo 72 lidí a způsobilo jednu smrt. Vír o síle F4 zasáhl oblast mezi městy Pianiga, Dolo a Mira proslulou svými vilami a kanály. Zhruba 500 budov bylo těžce poškozeno nebo zničeno.

Vír, který zanechal spoušť na jihu Moravy, byl v české kotlině ojedinělý svou intenzitou. Podle Českého hydrometeorologického ústavu škody jím způsobené odpovídají síle F3, zatím ale není vyloučen ani vyšší stupeň. "V našich poměrech bylo jednoznačně zatím nejsilnější, co jsme za posledních 25 let, co se tornáda v ČR více dokumentují, zaznamenali," uvedl pro LN Setvák. "V rámci Evropy se vyskytují tornáda o síle F4 či F5 poměrně vzácně, takže čtvrteční tornádo bude bezpochyby patřit k těm, o kterých se bude mezinárodně dosti debatovat, ačkoliv třeba nepatří k úplně nejsilnějším," sdělil. Poznámku čtěte na straně 8

DOMINIK STEIN

Poučení z krizového vývoje

článek molekulárního biologa V. Hořejšího v LN 10.4.2020 str.11-12.

Velmi výstižně ukazuje problematické kroky se zvládáním covidové pandemie u nás i poučení pro budoucnost!