Snižování rizika katastrof

* Konference COP 27 a její výsledky

Klimatická konference COP27, konaná pod hlavičkou OSN v egyptském Šarm aš-Šajchu [1] v listopadu 2022, jednala především o urychlení snižování emisí a také o financování opatření spojených se změnou klimatu v celém světě. Zúčastnilo se jí celkem okolo více než 190 delegátů států a vlád a přibližně 35 tisíc dalších účastníků (uhlíková stopa?), což značně ztěžovalo možnost najít nějakou společnou dohodu. Přes velké úsilí se nepodařilo splnit hlavní cíl celé akce - přimět vůdčí osobnosti světa zavázat se k přijetí efektivní akce pro snížení emisí skleníkových plynů (GHG). Na úplném konci COP27 se podařilo v oblasti snižování emisí schválit formulaci, že dojde ke zrychlenému vývoji "nízkoemisních energetických systémů". Předpokládá se, že větší pokrok ohledně emisí z fosilních paliv se podaří přijmout na následující konferenci COP28, která se bude konat v roce 2023 v Dubaji. Přesto se objevila určitá témata, která by mohla přispět ke snižování negativních dopadů změny klimatu především v oblasti přírodních katastrof způsobených extrémy počasí. Důležitou reakci na výsledky konference COP27 přinesl článek člena Českého národního výboru pro omezování následků katastrof Ivana Obrusníka s názvem "COP27 a adaptace na riziko dopadů klimatické změny".

Článek v Ekolistu ze dne 22. února 2023 ukazuje na to, že adaptace na klimatickou změnu musí být prováděna s větší intezitou než dosud zejména v oblasti prevence katastrof a snižování zranitelnosti vůči nim. Prozatím se většina států včetně ČR soustředí hlavně na mitigaci představovanou snižováním emisí skleníkových plynů a adaptace, kterou lze provádět pouze lokálně, je zanedbávána. Autor v závěru uvádí, že bude nutné prevenci a zvyšování odolnosti vůči katastrofám v ČR řídit a koordinovat nadresortně, aby tato činnost byla efektivní.

Ivan Obrusník:

"COP27 a adaptace na riziko dopadů klimatické změny".

ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ivan-obrusnik-konference-cop27-a-adaptace-na-riziko-dopadu-klimaticke-zmeny

Vzhledem k důležitosti adaptace na dopady klimatické změny přikládáme závěr z výše uvedené publikace:

Závěr

Důležitost adaptací na klimatickou změnu a její nepříznivé dopady, které nás budou v nejbližších letech čekat, je nesporná. Především je třeba zlepšovat připravenost na přírodní katastrofy spojené s extrémy počasí. EU se snaží při zlepšování adaptací v členských zemích pomoci jak finančně, tak i metodicky. Chce, aby členské země zvyšovaly svou odolnost vůči katastrofám: dostatečně předjímat a zvyšovat vyhodnocování rizik a přípravu plánu jejich řízení, zvyšovat povědomí o rizicích a připravenost populace, posilovat systém včasného varování a také rychlé reakce na krizové situace a zabezpečit kapacity pro adekvátní reakce a v neposlední řadě vytvářet robustní systémy civilní ochrany [12]. Ukazuje se, že poněkud chybí činnosti zajišťované před rokem 2000 složkou Civilní obrany, jako jsou školení a výcvik v oblasti připravenosti obyvatelstva. Za úvahu stojí i zavádění civilní ochrany na školách. Je také třeba, aby se do zvyšování odolnosti zapojili jak lidé, tak i firmy a rozhodně by se aktivněji měly zapojit také pojišťovny. Nelze zapomínat na pravidelnou aktualizaci krizových plánů na všech úrovních.

V této souvislosti je nutné poznamenat, že bude např. třeba dále posilovat systém včasného varování, provozovaný ČHMÚ a šíření výstrah ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem. Rozšiřují se možnosti šíření výstrah pomocí SMS zpráv do mobilních telefonů. Perspektivně se jeví také šíření výstrah pomocí mobilního vysílání (cell broadcast CB), které se na rozdíl od použití SMS nezahltí při velkém počtu zpráv [13]. CB prosazuje i EU, ale ČR se k využití CB zatím nepřihlásila (?).

Důležité je posílit pořádání školení orgánů krizového řízení na všech úrovních. Tyto aktivity byly značně omezeny v době covidové pandemie, která také vedla k omezením cvičení na povodňové či jiné situace. Obecně je nedostatečné nejen vyškolení starostů (často jsou noví po volbách) a dalších pracovníků v oblasti krizového řízení, ale také běžných občanů. Je nutné integrovat okruhy lidí, kteří se zabývají mitigaci s lidmi z oblasti adaptací - výsledkem pak je realizaci efektivnějších postupů a lepší zabezpečení jejich financování.

Ochrana proti přírodním a jiným katastrofám je součástí zajištění bezpečnosti občanů i státu (safety). Je to poněkud jiná bezpečnost než ochrana před vojenským napadením, terorismem, hybridním hrozbám atd. (security). V této oblasti se podařilo pro nadresortní řízení zřídit pozici vládního poradce pro národní bezpečnost jako nadresortního koordinátora hybridních hrozeb, dezinformací a dalších závažných nadresortních bezpečnostních problematik. Ovšem v oblasti bezpečnosti (safety) - ochraně proti přírodním katastrofám je nadresortní řízení (velení) poměrně dobře zajištěno pouze u rychlých krizových situací (povodně atd.), kde jsou řízení a koordinace přesně definovány krizovými zákony.

Naopak nadresortní řízení u dlouhodobějších preventivních opatření na přírodní a jiné katastrofy chybí. Toto řízení je prováděno pouze na úrovni jednotlivých resortů. Není to však dostatečné a efektivní, i když částečná spolupráce v této oblasti mezi resorty existuje. Nadresortní řízení by umožnilo lépe koordinovat opatření a projekty jak z hlediska efektivnějšího financování, tak lepší spolupráce v technické a metodické oblasti. Řada zemí, spíše těch velkých, má speciální ministerstvo pro katastrofy a krizové situace. To je dobré, ale pro menší země jako ČR by to zbytečně zvyšovalo vládní administrativu. Na druhé straně se zdá, že vládní zmocněnec s velmi omezenými pravomocemi by na tento úkol nestačil.

Návrhy nadresortního řízení pro katastrofy zahrnovaly např. spojení dvou resortů zabývajících se vodou (životní prostředí a zemědělství), vytvoření jednoho řídícího orgánu pro katastrofy, vytvoření tzv. Vodního úřadu, jakožto nezávislého orgánu podobně jako v případě Energetického regulačního úřadu (podle exministra Brabce) atd. Nalezení efektivního jednotného přístupu k nadresortnímu řízení problematiky v oblasti katastrof nebude snadné. Mělo by systémově řídit a koordinovat všechny projekty v oblasti prevence katastrof financovaných z různých zdrojů (eurofondy, státní rozpočet případně rozpočty krajů i obcí) včetně projektů výzkumných. Vláda má v současné době řadu důležitých problémů a řešením výše uvedeného problému nadresortního řízení v oblasti katastrof se nezabývá, což je ovšem velká škoda.